V roce 1988 se připravovala modernizace a generální oprava vysoké pece č. 1. Nová pec měla větší objem, větší výkon a řadu dalších prvků, které zlepšují ekonomiku a kvalitu výsledného surového železa.
Ze zvětšeného objemu pece vyplývala také větší zátěž základu pece. Provedený geologický průzkum však ukázal, že podloží není dostatečně nosné, proto bylo nutné zvětšit průměr betonového základu a zároveň zpevnit podloží injektováním betonové tekuté směsi pod základ pece a do jeho okolí.
Injektáž se prováděla 24 hod denně za plného provozu. Vrtací souprava navrtala hluboký šikmý otvor, do kterého se pak pod tlakem 200 atmosfér vtlačovala tekutá betonová směs. Práce probíhaly úspěšně celý měsíc a pomalu se chýlily ke konci.
Až jednou v noci mi domů volal dispečer: „Šefe, promiň že tě budím, ale u první vysoké pece se stalo něco nepochopitelného.“ Taková zpráva, a ještě v noci zrychlí tep i otrlému provozákovi. „Tak co se stalo?“ volám do telefonu. „No, spadla strusková plošina“. „Jak mohla spadnout strusková plošina, přece má své pevné podpěrné sloupy a je kotvená do odlévárny“. „No spadla, já jsem tam nebyl, ale volali chlapi od pece.“ „A stalo se někomu, něco?“ „Nic neříkali o úrazu.“ „Dobře, jedu do závodu, zavolej vedoucímu údržby, ať také hned přijede.“
Cesta autem do závodu trvala asi 15 minut. Jedu přímo k 1. peci a už z dálky vidím, že strusková plošina má opravdu divný sklon, jako by se utrhla od odlévárny. „Co se stalo chlapi?“ ptám se. Odpověď zněla: „Ozvala se rána a plošina i s rynou se naklonila a nejde spouštět spodní strusku. Tak jsme omezili foukání.“ „A stalo se někomu něco?“ „Nestalo, jenom jeden sklouzl po pisku až k té ďuře.“
Aspoň že není úraz, všechno ostatní se dá opravit a napravit. Provizorní oprava trvala dva dny a pec mohla podle plánu vyrábět až do generální opravy.
Když jsme zjišťovali příčinu poruchy, nestačili jsme se divit. Šrouby, které držely struskovou plošinu na straně odlévárny byly utrženy tahem, jako by plošina klesla a odlévárna stoupla. Světe div se, celá odlévárna i s plnou pecí o pár centimetrů stoupla. Jak je to možné? Vysvětlení se našlo. Skoro dokončená injektáž utěsnila spáry v podloží a tekutá betonová směs pod tlakem 200 atmosfér působila na základ a tím i na celou pec jako na píst, dostačující k pozvednutí plné pece. S takovou možností jsme nepočítali my, ani projektanti. Při výrobě se vždy objeví něco, co překvapí.