Historka z natáčení filmu Kouř
Vzpomíná Karel Škapa
Exteriéry filmu s názvem Kouř natáčel režisér Tomáš Vorel také v prostorách naší koksovny. Vítané zpestření pro osazenstvo!
Budova jemné třídírny koksu byla opatřena okenními rámy s bílými záclonami, to vše bez přerušení běžného provozu.
V záběrech se měl objevit přijíždějící autobus. Ten byl připraven k akci, ovšem režisér nebyl spokojen s jeho vzhledem. Autobus byl moc čistý. Hoši z realizačního filmového štábu přistavili autobus k hydrantu u veronikárny, vodou důkladně zvlhčili karoserii a nahazováním silničního prachu se snažili o vytvoření požadované patiny na povrchu.
Autobus vjel na „plac“, klapla klapka, režisér na požádání kameramana stopnul záběr – autobus vypadal stále moc kultivovaně.
Započalo domlouvání, jak situaci řešit. Silničního prachu bylo málo, protože cesty se pravidelně uklízely. Opodál jsem vše sledoval, slovo dalo slovo, a tak jsem hochům filmařům nabídl, ať autobus přistaví k přístavku budovy výklopníku.
Osádku výklopníku jsem poslal na střechu přístavku, odkud lopatami nahazovali usazený prach na přistavený a navlhčený autobus.
Výklopáři si dávali záležet, dílo se podařilo. Filmový štáb zíral na jejich pracovní nasazení, režisér projevoval nadšení nad změněným vzhledem autobusu, my jsme měli uklizenou střechu!
Takhle „zahulákaný“ autobus jsem ještě neviděl! Hned poté se záběr opakoval, kameraman i režisér byli spokojeni!
Při pozdějším sledování filmu jsem usoudil, že scéna s autobusem v celém kontextu působí hodnověrně. Pan režisér má vždycky pravdu! (Maminka samozřejmě také!)
Premiéra filmu se konala v roce 1991.
